Hardangervidda - 28.8.2004

Galerie

Hardangervidda ja rozlehlá náhorní plošina rozkládající se jihovýchodně od Bergenu přímo na jih od fjordu Hardanger. Od Bergenu je vzdálená asi 250km, takže v podstatě blízko. Dostat se k ní lze po třech až čtyřech hodinách jízdy autem. Hardangervidda je prý jedním z nejkrásnějších míst v Norsku vůbec a tak jsme se rozhodli vydat se právě tam, než přijde podzim. Vyjet jsme měli už v pátek odpoledne, přenocovat ve stanu a v sobotu ráno vyrazit na celodenní tůru na Hardangervidda. V neděli pak byla na programu procházka k ledovci a odjezd.

Člověk míní, počasí mění. Celý pátek vytrvale pršelo, takže z celkem patnácti lidí nás zbylo šest statečných. Vzhledem k počasí bylo jasné, že na celodenní výlet v sobotu to asi nebude, takže jsme posunuli odjezd na sobotu ráno, abychom zatím našli další odvážlivce, aby se naše dvě auta doplnila.

Vyrazili jsme tedy v sobotu ráno přes Indre Arna na Norheimsund. Před městečkem Norheimsund jsme se podívali na vodopád, kde přímo za padající vodou vede cestička, takže se můžete na padající masu vody podívat pěkně zblízka, aniž byste se namočili víc než na neustávajícím dešti. Pak jsme pokračovali silnicí po břehu fjordu Hardanger, který je prý nejkrásnějším fjordem v Norsku vůbec. Počasí nám však popřálo výhled až odpoledne, jinak jsme neviděli ani na druhý břeh fjordu.

Na rozhraní fjordů Hardangerfjorden a Eidfjorden jsme trajektem přejeli na druhou stranu a pokračovali nejprve podél Eidfjorden a pak úzkou silničkou nahoru k vyhlášenému vodopádu Vøringsfossen. Říká se o něm, že je nejkrásnějším vodopádem v Norsku, to ostatně můžete posoudit z fotek. Do propasti padá v několika stupních, jeho celková výška je 183 metrů. Pohled z okolních vyhlídek je vskutku působivý.

Vodopády jsou ve fjordech a údolích Norska téměř na každém kroku. Voda z náhorních plošin, do kterých se fjordy a údolí zařezávají, se rozlévá po strmých stěnách fjordů, nebo tvoří kaskádu jediného prudkého proudu, ale nejčastěji uvidíte variace na obojí. Žádný ze stovek vodopádů však není stejný a fotit by se daly donekonečna.

Po pěkné vyhlídce na Vøringsfossen jsme se vrátili zpět k Hardangerfjorden a po druhém břehu než ráno jsme jeli přes Kinsarvik až za městečko Odda. Zde na západním okraji Hardangervidda leží ledovec Folgefonna. Od aut to bylo nahoru necelé dvě hodinky chůze, vyráželi jsme v půl páté a nahoru jsme dorazili ve čtvrt na sedm. Neustálý déšť ovšem změnil četné úseky přístupové cesty na solidní potůček a jindy roztomilé bystřiny tekoucí přes cestu ji na některých místech zcela zalily. Přes největší potoky jsou naštěstí postavené dřevěné lávky a jeden mostek na ocelových lanech, ale spoustu míst jsme přeskakovali po kluzkých kamenech. Kdo si boty nenamočil cestou nahoru, namočil si je cestou dolu. Jedno místo cesty bylo dokonce zaplaveno silným proudem, takže jsme je museli úplně obejít.

Ledovec se přibližoval sice pomalu, ale vytrvale. Po cestě nahoru se nám v jednom okamžiku otevřel výhled dolů do údolí s duhou. Kousek pod ledovcem jsme se zapsali do „vrcholové“ knihy a šli se podívat, zda se nedá dojít až k ledovci a sáhnout si na něj. Dostali jsme se na méně než sto metrů daleko, ale pak jsme s největším sebezapřením usoudili, že pokračovat dál by bylo fakt nebezpečné, a otočili jsme to zpět. Po cestě dolů se Nikolaj svezl asi čtyři metry po kluzké skále a vykloubil si prst u nohy. Ukázal se však jako správný drsňák a prst nasadil zpátky. Vysloužil si obdiv, obvaz a konstatování, že místo ekonomie měl raději studovat medicínu. Zpátky dopajdal o větvi vcelku v pohodě a jeho osud tak zpečetil i konec výletu, který byl však vzhledem k neustávajícímu dešti stejně neodvratný. Na sestupu pak promokly i moje pohorky, které dokázaly neustálým přívalům vody zespoda i shora odolávat nejdéle a to téměř tři a půl hodiny (protekly kolem jazyku, jinak se držely statečně).

Na cestě zpět nás pohltila tma a na trajektu přes Hardangerfjorden ke Kvanndalu bylo půl jedenácté. Do Bergenu jsme přijeli po půlnoci, rychle jsem si dal sušit věci a pak šel spát.

Přes nepřízeň počasí jsme si to užili, sešli jsme se dobrá parta a výlet se povedl. Nezbývá, než se těšit na další:-)

Nahoru Galerie