Fløyen - 27.9.2004

Gallery

Fløyen je vyhlídka nad Bergenem, ze které je vidět celé město jako na dlani. Do výšky 320 metrů nad mořem se buď můžete dostat lanovkou nebo po spoustě cestiček pro pěší. Fløyen je východiskem pro další výlety nahoru do hor, sbíhá se k němu většina cest široko daleko. Zespoda z Bergenu vypadá Fløyen jako vrchol hory, nicméně je to jen ostroh a leží ve svahu pod dalšími vrcholy, které už nejsou z Bergenu vidět. Na samotné vyhlídce je restaurace, obchod se suvenýry, strojovna lanovky, pískoviště a dřevěná socha trolla v nadživotní velikosti. Je to jedno z nejoblíbenějších výletních míst obyvatelů Bergenu.

Lanovka na Fløyen je velmi podobná té, co jezdí na Petřín. Je to jediná pozemní lanová dráha ve Skandinávii určená k přepravě pasažérů. Délka trati je 844 metrů s převýšením 302 metrů. Spodní stanice je v historické budově v centru Bergenu asi 200 metrů od Bryggenu. Z ní jede lanovka asi 100 metrů v tunelu, než se dostane na denní světlo. Po cestě se staví ve třech zastávkách. Strojovna je v horní stanici na Fløyenu. Vozy jsou spojeny vlečným lanem, podle tradice je jeden vůz červený a druhý modrý. Dnes jezdí na Fløyen už čtvrtá generace vozů, poslední rekonstrukce proběhla v roce 2002. Nové vozy mají mimo jiné skleněnou střechu, která vypadá velmi roztomile. Myšlenka dráhy vznikla v roce 1895, stavba trvala od roku 1914 do roku 1918, kdy byla lanovka zprovozněna. Rozchod dráhy je jeden metr, dráha je jednokolejná s Abtovou výhybkou, která je i na Petříně.

Na Fløyen jsme se vydali s Janou odpoledne po škole, za normálního Bergenského počasí. I když nebylo kdovíjak krásně, Bergen je z Fløyenu vidět vždy. Za hezkého počasí je ovšem výhled až na ostrovy na pobřeží. Z Fløyenu jsme se vydali nahoru do hor na Rundemannen. Cestičky v blízkosti Fløyenu jsou velmi široké, upravované a vybavené pouličním osvětlením. Výše od Fløyenu zase místy nabízejí pěkné výhledy na jezera a na Bergen. Sváču jsme si dali v roztomilém přístřešku s dřevěným medvědem u malého jezera v lese. Když jsme přicházeli na Rundemannen, přihnala se z ničeho nic pěkná mlha. Naštěstí na cestách se nebylo kam ztratit a o kus dál se mlha zase vytratila, takže bylo i něco trochu vidět.

K Hatlebergu jsme šli stejnou cestou jako tehdy v srpnu na konci prvního týdne. Oproti půlce srpna měl konec září tu nevýhodu, že cesta byla totálně podmáčená a kluzká, takže výlet dostal skutečně nevšední nádech. O suchu se na cestě nedalo vůbec hovořit, v jednom místě jsem se na poslední chvíli vyhnul plaveckému intermezzu. Počasí se měnilo téměř pořád jako v pohádce o pejskovi a kočičce, chvilku pršelo… To je ostatně v Bergenu na denním pořádku. Statistiky, které tvrdí, že zde prší 80% dní v roce, rozhodně nepřehání. Neznamená to ovšem, že by pršelo celý den. Nicméně se zde člověk naučí ocenit slušné středoevropské počasí:-)

Kousek před Hatlebergem, když už jsme si libovali, že zatím pořádně nelilo, se strhnula přeháňka, která nám to pěkně vynahradila. Když jsme pak dorazili domů, dali jsme si pěkně sušit věci a libovali si, jak krásně jsme strávili odpoledne.

Top Gallery